Historie

Hradčovská farnost

1

První písemná zpráva o hradčovském kostele je z roku 1406 a samotný kostel pochází patrně z 13 století. První zprávy získáváme většinou ze starých pozemkových knih a v jedné se píše, že Oneš ze Šarova předal své sestře Anně a jejímu manželu Kašparu ze Šumvaldu, jindy z Kožojed a Hradčovic, tvrziště (tj. zbořenou tvrz), dvůr a ves Hradčovic s patronátem kostela a půl vesnice Loštice. Při opravě fasády v r. 1936 byla zmapována Dr, Karlem Svobodou z Památkového úřadu v Brně čtyři stavební období, nejstarší je z počátku 13. století, druhé je z let 1320 -1330, třetí spadá do konce 15. století, kdy byla navýšena původní stavba a přistavěny boční kaple. Poslední stavební úpravy proběhly kolem roku 1670. kdy byla vystavěna věž.

 

2

V průběhu let patřily vesnice dnešní farnosti k několika kostelům, byly přifařeny střídavě k Vlčnovu a Uherskému Brodu, v době sporů mezi vrchností a konzistoří byl kostel v Hradčovicích dokonce filiálním k farnímukostelu v Šumicích.

V roce 1670 byl kostel v péči Václava Halámka, faráře ve Vlčnově a později děkana v Uh. Brodě, dalším duchovním správcem byl farář Matěj Svoboda, taktéž farář ve Vlčnově.

 

1

V roce 1755 předložili obyvatelé Hradčovic, Lhotky, Veletin a Drslavic žádost biskupu olomouckému kardinálu Ferdinandu, hraběti z Troyer, aby byla zřízena samostatná duchovní správa v Hradčovicích. Jako důvody uvedli, že kostel ve Vlčnově je malý pro tak velkou farnost, jeho vzdálenost je přílišná a v době častých povodní je přechod přes řeku Olšavu těžký. Žádosti bylo vyhověno za podmínky, že obyvatelé jmenovaných vesnic postaví farní budovu a budou ji po všechny časy opravovat a udržovat.

 

Dekretem z 9. září 1756 byla tedy zřízena duchovní správa v Hradčovicích jako „kaplanská lokalie“ a lokálním kaplanem byl jmenován s platností od 1. ledna 1756 tehdejší vlčnovský kaplan Jan Vrba z Mladotic. Ten zemřel v Hradčovicích ve věku 43 let v roce 1762. Dalšími duchovní správci byli Václav Ostrezy, rodák z Bzence (1762-1772) a František Schlosser (1772-1777). Protože v roce 1784 zde byla zřízena samostatná duchovní správa – kuracie, stal se další – Mathias Veselý (1777-1794) prvním hradčovským farářem. Jeho následovníci byli František Wagner (1794-1802), Josef Schulz (1803-1816), Jan Jančík (1816-1842), Jan Vojtěch (1843-1858) Josef Blažek (1858-1865), Ondřej Brázdil (1865-1872) a František Petráš (1873-1877). V roce 1877 přišel do Hradčovic farář Florián Němec, rodák z Moravských Němčic. Zasloužil se o vybudování školní budovy v Hradčovicích a kaple Cyrila a Metoděje ve Veletinách. Za jeho působení byla postavena nová fara a položena dlažba v kostele. Zemřel ve věku 62 let v roce 1901 a je pochovám na hřbitově v Hradčovicích.

28. června 1898 provedl arcibiskup olomoucký ThDr. Teodor Kohn generální vizitaci a v tomtéž roce bylo zde zřízeno místo pomocného kněze, na které nastoupil František Mikolášek. O roku 1901 do roku 1909 byl duchovním správcem Jan Hykel, rodák ze Štramberka. Tehdy byly opraveny varhany a byla provedena firmou Přeček z Kroměříže oprava malby v kostele. V roce 1905 byla posvěcena socha Božského srdce Páně a P. Jeřábek posvětil dva zvony – Sanctissimi Cordis Jesu a Matris Misericordiae, které byly potom v roce 1916 odebrány pro potřeby války. Od roku 1909 vedl duchovní správu farář Dominik Doležel a rok nato nastoupil, jako kaplan Ignác Kment, po něm v roce 1914 Emanuel Kovář a v roce 1919 František Šmíd.

V září 1924 posvětil uherskobrodský děkan Msgre Jaroslav Hlobil nové zvony, které farnosti darovali manželé Antonín a Anna Nedělovi z Drslavic a jejich syn Josef a manželé Jan a Anna Javorovi z Veletin. Zvony „sv. Antonín“, „sv. Jan Křtitel“ a „sv. Josef“ odlila firma Richard Herolt z Chomutova.

 

V roce 1923 se stal farářem ThDr. Arnošt Dostál a kaplanem byl ustanoven František Běhák, po něm Alois Doubravský a poté Oldřich Hrbatý. V roce 1927 byl na hřbitově postaven pomník na paměť padlých hrdinů v 1. světové válce. Bylo na něm 56 fotografií a 72 jmen vojáků – 22 z Hradčovic, 12 ze Lhotky, 17 z Veletin a 21 z Drslavic a posvětil ho také uherskobrodský děkan P. Hlobil. V roce 1935 převzal vedení duchovní správy farář Jindřich Koželuha a za jeho působení byl kaplanem Jan Dubský, Josef Hradilík a Antonín Vavroušek. V roce 1936 bylo přistoupeno k celkové opravě venkovní fasády.a potom byla ještě v roce 1941 pořízena nová vazba a střešní krytina. I za druhé světové války, v roce 1942, byly zrekvírovány kostelní zvony. Nové byly vysvěceny až 8. července 1956 a to největší Sv. Marek, menší Panna Maria s nápisem „Maria, královno nebe a pomocnice křesťanů, oroduj za nás“ a nejmenší sv. Antonín s nápisem „Sv. Antoníne , patrone ztracených, oroduj za nás.“

 

V roce 1955 byl ustanoven administrátorem P. Vladimír Růčka, tomu byl však za 4 roky odnat státní souhlas a byl na odsouzen na 10 roků do vězení. Po něm nastoupil P. Stanislav Trnavský, který zde působil 18 let – do své smrti 18.8. 1977. Za jeho působení, v době částečného uvolnění komunistické diktatury, byla udělována svátost biřmování, kterou tehdy přijalo velké množství farníků. Prozatímním duchovním správcem byl potom krátkou dobu P. Ludvík Matucha a od 1.11.1977 pak byl ustanoven P. Antonín Škabraha. Za jeho působení bylo vykonáno mnoho dobrého, kromě jiného generální oprava fary, v kostele byla odstraněna kazatelna, upraven oltář a presbytář, opraveno osvětlení kostela, přestavěna sakristie a upraveno okolí kostela. K nejnovějším úpravám pak patří zrestaurování celého oltáře, včetně hlavního obrazu, soch vedle něj a svatostánku a také pořízení podlahového topení a nové dlažby. P. Škabraha se zapsal do paměti všech farníků jako statečný, poctivý, spravedlivý a zárovenh odný a milý člověk. Zemřel po delší nemoci 8.2.2006 a je pohřben na místním hřbitově. Po jeho smrti spravoval hradčovskou farnost uherskobrodský děkan P. František Král a v roce 2007 byl jmenován administrátorem P. Pavel Vichlenda, který zde působil do 4.7.2010. Nyní farnost spravuje otec Antonín Kupka. Kromě stále nekončících oprav patří k nejnovější historii farnosti například  obnovení průvodu k venkovním oltářům na svátek Těla a Krve Páně nebo živého betlému v době vánoční a také společné farní poutě. V roce 2009 proběhla první farní pouť, a to na Provodov. Putovalo se pěšky, na kolech i autobusem či auty a přes nepřízen počasí byl provodovský kostel plný. V roce 2010 se konala farní pouť druhá – na blatnickou horu ke svatému Antonínovi.

 

Kněží pocházející z hradčovské farnosti:

  • Msgre Alois Žáček (*1859-†1928), Drslavice, vysvěcen na kněze 5.7.1884
  • František Hamrala (1908-1958), Lhotka, vysvěcen na kněze v r. 1933
  • František Válek (1913-1974), Lhotka, vysvěcen na kněze 1938
  • Josef Burán, jezuita (1913-1942), Hradčovice,vysvěcen na kněze 1942
  • František Javor (1916-1989), Lhotka, vysvěcen na kněze 1950
  • František Koníček (1922-1981), Drslavice, vysvěcen na kněze 1950
  • Jan Zemánek, redemptorista, narozen 1925, Drslavice, vysvěcen na kněze 1949
  • Pavel Stuška, narozen 1979, vysvěcen na kněze 2005

použitá literatura: Ing. Josef Burša, Miroslav Pilka – Hradčovic – Lhotka z pohledu historie

zpracovala Jana Chvílová